Tuir ema pesquisador internacional lubuk ida hanaran ilha Ataúro katak: "ILHA DO PARAÍSO". Saida mak liafuan Paraíso? Iha Bíblia, Livro Origem nebé hanaran Génesis iha Lian Hebraica: "Berechit" katak livro dahuluk nebé haktuir Maromak cria buat hotu "Berechit barah Elohim" katak iha origem/princípio/arché Maromak cria. Nune'e, Maromak cria fatin dahuluk nebé furak iha tempo dahuluk mak jardim Edem hodi tau criatura hotu inclue ema. Nune'e, mak jardim Edem nia furak eh kmook iha tempo nebá sai hanesan "Paraíso" nune'e liafuan Paraíso ne'e furak ida oinsa ita nia kakutak la to'o atu explica se laos Maromak na'in rasik gava katak "Tudo era bom". Nune'e, bainhira lakon Paraíso tamba humanidade (Adão ho Eva) ninia desobediência ba Maromak hodi hamosu pecado. Nune'e, ema ninia comunicação falta ka quebra ho Maromak hodi harahun Paraíso ne'e rasik. Tamba ne'e, lição ba ita mak ne'e, ita precisa ka Lae, iha era avançada nebé lori tecnologia avançada. Ita kaer metin ita ninia comunicação original hodi harí metin ita ninia ilha do Paraíso (Ataúro)? Tamba ne'e, slogan nebé ita hotu comunga "Small Island, Big Heart" ne'e, ita precisa kuda metin iha ita hotu ninia princípio iha diálogo husi fuan ba fuan iha razão (neon) no ação (hahalok) sira. Ataúro hakarak hamatan no bali ninia Paraíso? Ataúro oan hakarak cuidado ninia rai nu'udar fuan (heart) ida nebé tubun, cresce no nakonu (plenitude) ho domin, paz no unidade hodi fahe ba maluk Ataúro oan sira no "amigos de Ataúro"?
Atu halo viagem ba Ataúro, ita precisa sai marinheiro prudente (neon na'in) no vigilante (hein ho cuidado/atenção) ho "sinais dos tempos" aliás situação no condição total tasi no anin. Ita precisa "positive thinking" do que ita haré "political thinking". Dalabarak ita haré ba partido político hodi julga no condena malu. Maibé, ita la taes didiak Desenvolvimento nebé digno. Loos duni, dalabarak ita hanoin katak político sira ninia desunião mental mak ita nia confrontação Iha comunicação ho ação sira. Maibé Lae. Norberto Bóbbio dehan: "Jogo político". Aristóteles dehan: "O homem é o animal phoné" katak animal nebé iha Lian hodi ko'alia entre justo no injusto/nocivo. Nune'e, Arthur Ludwig Wittgenstein dehan: "Jogo da linguagem". Ida ne'e mak Jacques Rancière hatur iha Diálogo entre Filósofo no Político konaba política ne'e rasik iha nia obra "Desentendimento Política e Filosofia (1996)". No nia hatuur conceito "Desentendimento" ne'e la hela deit iha la compreende malu maibé lori ba to'o iha "intercompreensão" katak compreende malu katak razão (neon) ho ação (hahalok) la'o hamutuk. Tamba ne'e, iha princípio tane aas ita nia Desenvolvimento no supera ita nia Desentendimento to'o Intercompreensão (compreende malu) hodi comunga "Neon ida, Laran ida". Ita nia Diversidade ne'e natureza humana maibé sempre tane aas iha unidade eh bele dehan: " Diversidade na unidade". Diversidade na unidade ne'e sempre lori riqueza oi-oin husi ema ida-idak ninia habilidade/virtus hodi tempera iha comunicação, cooperação, colaboração iha missão no visão ida.
“HAKAT RIHUN IDA, HAHÚ HUSI HAKAT IDA” (Versão ida ne'e husi filosofia Lao Tzu/filosofia oriental)
Iha título leten ne'e, hakarak hatur leitura preliminar balu ba leitor sira. Genericamente, bainhira ita atu atingi ba meta deseja ida, ita hatene ona suficientemente consequência sira molok ita atu la'o. Hahú husi duração de tempo no ninia processo sira. Bainhira atu hahú la'o, iha condição mínima nebé ita sempre iha mak ne'e foti risco ba vida. Foti risco ne'e, hahú kedas ho ema hirak nebé ita hadomi, ita tenke husik hodi la'o duni. Atu dehan katak, ita sei la bele to'o ita nia mehi karik ita la hala'o ao contrário mehi tha maibé hakarak tuur enjoy/menikmati hodi imagina deit mehi. Ne'e mak hanaran futurista ka utopia hamosu esperança mamuk no futuro mamuk ida (Niilismo). Dalaruma ita hanoin deit katak falha ne'e desafio boot ida. Lae, falha ne'e, verdadeiramente, sai hanesan matadalan ida nebé lori ita hakat foun eh hamrik husi monu. Iha filosofia, Empirista sira afirma: "Experiência é a mestra da vida" katak experiência ne'e hanesan mestra ida hanorin ita bainhira ita la'o sala dalan no hatudu hikas dalan loos bainhira ita iha situação caótica nia laran.
“RESPEITO SIM, PRECONCEITO NÃO!” (Mário S. Cortella)
No "atitude preconceituosa é deletéria para quem dela for alvo e também para quem a prática. A vítima, obviamente, padece de forma a mais aguda e sofrida. O vitimador, por sua vez, tendo agido de forma consciente ou não, é também vitimado pela própria tolice mental, indigência espiritual ou fragilidade moral" (Ibid., pp. 11-12). Intelectual ou acadêmico sira tenke tane-aa dignidade vida coletiva basá nia statement sira sempre mai ho pesquisa hafoin lori roman sabedoria no ciência atu hodi liberta realidade hansan Cortella aceita: "Um ponto interessante para refletirmos sobre ética e pensá-la como a capacidade de proteger a dignidade da vida coletiva [...]. Ser humano é ser junto" (Ibid., p. 13). Ho hanoin iha leten, ha'u apaixona tebes, ita ida-idak ninia comunga ideal ida "TANE AAS UNIDADE ATAÚRO OAN" maibé ao mesmo tempo mai ho atitude preconceituosa katak sempre joga malu husi dook. Oinsa ho ATAÚRO ninia Unidade?
“CULTURA DE MURRO” (Papa Francisco)
Tamba ne'e solução prática mak ne'e, precisa diálogo "face a face" laos mai ho preconceito. Tamba Matin Buber dehan ema iha relação intersubjetiva nebé precisa diálogo no diálogo ne'e sentido gênerico ida nebé hatudu "dalan loos" . No husi "Eu e Tu" sempre lori ba diálogo no liafuan sai hanesan portadora de ser, no liafuan ne'e rasik sai hanesan fatin no instaura hanesan revelação hodi hatur diálogo ne'e rasik. Buber dehan: "Liafuan hanesan diálogo nebé sai fundamento ontológico do Inter-humano" (Ibid., pp. 15-16).
Tamba ne'e, encoraja atu la bele mai ho conflito do jogo ba perspectiva Ataúro nia diak. Keta sai hanesan "ASU FUIK" tuir filósofo político Thomas Hobbes dehan: "Homo homini Lupus" katak "ema sai asu-fuik ba ema seluk". No Gui Debord dehan iha nia obra Sociedade de Espetáculo katak ohin loron ema buka representa falsa imagem mak barak deit iha média sira nune'e ida-idak mai do ninia propaganda aliás " Pseudo-mundo no Pseudo-humano" ka ema falso iha mundo falso no representante falso. Maibé iha expressão anónima ida dehan: "Iha paz, mak sei iha Desenvolvimento" no "muda o nia fuan, muda mundo". Nune'e, hakarak encoraja ita hotu katk, muda ita hotu nia fuan no kakutak, ita muda ita nia aan no lori paz ka dame ba Ataúro hodi luta hamutuk ba Desenvolvimento ida próspero ba Ataúro oan sira.
No comments:
Post a Comment